Co mají společného chléb a tiramisu? Kromě příslušnosti ke gastronomii i jednu jazykovou zvláštnost.
Slovo chléb dnes používáme hlavně v písemném projevu, v mluvené řeči říkáme i v 1. pádě chleba. Oba tvary jsou správné. Tvar chleba je ale původně 2. pád slova chléb. Jak se stal z druhého pádu pád první?
Druhý pád se dříve u větného předmětu používal mnohem častěji než dnes. Postupně ho do konce 16. století nahradil pád čtvrtý. To se nakrátko změnilo v době národního obrození, kdy se někteří literáti vrátili k používání 2. pádu ve snaze nalézt vzletný způsob vyjadřování. Dnes u předmětu 4. pád převažuje. V některých případech ale používání druhého pádu přežilo déle. Jedním z nich je tzv. genitiv dělivý. Vyjadřuje, že ubíráme nebo přidáváme stejnorodou část celku. Příkladem je věta Nalijme si čistého vína. Od celku ve džbánu oddělíme část nápoje a tu si nalijeme. Dalším příkladem je přibývá vody.
Genitiv dělivý se dříve používal častěji i v případech, kdy nebylo určeno množství, tedy např. ve spojeních ukrojit chleba, ochutnat chleba. Slovo chleba je v nich tvar 2 pádu. I tady oddělujeme část od celku. Genitiv dělivý dnes použijeme častěji v případech, kdy je věta doplněna o určení množství (trochu, kus). Věty Nalijme si trochu vína, Ukroj kus chleba nám již znějí přirozeně.
V době, kdy se prosazoval u větného předmětu 4. pád, začal být tvar chleba ve spojeních typu ukrojit chleba považován za tvar 4. pádu. U neživotných podstatných jmen rodu mužského je 4. pád shodný s 1. pádem, a tak se tvar chleba dostal i do 1. pádu. Dnes jsou v 1. pádě správné tvary chléb i chleba.
U slova tiramisu dnes pozorujeme něco podobného. Tiramisu je středního rodu a je nesklonné, má tedy ve všech pádech stejný tvar. Ve větě bývá předmětem, tedy většinou ve 4. pádě (mám ráda tiramisu, dáme si tiramisu, nabízíme tiramisu). Nesklonná podstatní jména jsou ale češtině cizí, proto se objevuje tendence slovo tiramisu skloňovat. Jediný z hlavních vzorů podstatných jmen, který má ve 4. pádě čísla jednotného koncovku -u, je vzor žena. Právě podle něj někteří lidé tiramisu skloňují a v 1. pádě používají tvar tiramisa. Zadejte si slovo tiramisa do vyhledávače a sami se podívejte, jak často se vyskytuje. Skloňovat slovo tiramisu je ale chyba.
Vraťme se ještě ke genitivu dělivému. Jeho používání mohlo upřesnit smysl věty. Pokud sedlák čeledínovi přidal pěněz, přidal mu nějaké krejcary k těm, které mu dal již dříve (přidal část k celku). Pokud ale čeledínovi přidal peníze, dal mu nejprve nějakou nepeněžní odměnu (např. husu) a k ní mu ještě přidal odměnu finanční.
Na závěr se podívejme na krásnou ukázku použití genitivu dělivého.
Genitiv dělivý nám napovídá, že pranostika odpovídá na otázku, zda nám sv. Lucie na svůj svátek 13. prosince přidá nebo nepřidá kousek dne (část celku). Kdyby byl den ve 4. pádě, měli bychom na mysli přidání jednoho celého dne.
Slovo chléb dnes používáme hlavně v písemném projevu, v mluvené řeči říkáme i v 1. pádě chleba. Oba tvary jsou správné. Tvar chleba je ale původně 2. pád slova chléb. Jak se stal z druhého pádu pád první?
Druhý pád se dříve u větného předmětu používal mnohem častěji než dnes. Postupně ho do konce 16. století nahradil pád čtvrtý. To se nakrátko změnilo v době národního obrození, kdy se někteří literáti vrátili k používání 2. pádu ve snaze nalézt vzletný způsob vyjadřování. Dnes u předmětu 4. pád převažuje. V některých případech ale používání druhého pádu přežilo déle. Jedním z nich je tzv. genitiv dělivý. Vyjadřuje, že ubíráme nebo přidáváme stejnorodou část celku. Příkladem je věta Nalijme si čistého vína. Od celku ve džbánu oddělíme část nápoje a tu si nalijeme. Dalším příkladem je přibývá vody.
Genitiv dělivý se dříve používal častěji i v případech, kdy nebylo určeno množství, tedy např. ve spojeních ukrojit chleba, ochutnat chleba. Slovo chleba je v nich tvar 2 pádu. I tady oddělujeme část od celku. Genitiv dělivý dnes použijeme častěji v případech, kdy je věta doplněna o určení množství (trochu, kus). Věty Nalijme si trochu vína, Ukroj kus chleba nám již znějí přirozeně.
V době, kdy se prosazoval u větného předmětu 4. pád, začal být tvar chleba ve spojeních typu ukrojit chleba považován za tvar 4. pádu. U neživotných podstatných jmen rodu mužského je 4. pád shodný s 1. pádem, a tak se tvar chleba dostal i do 1. pádu. Dnes jsou v 1. pádě správné tvary chléb i chleba.
U slova tiramisu dnes pozorujeme něco podobného. Tiramisu je středního rodu a je nesklonné, má tedy ve všech pádech stejný tvar. Ve větě bývá předmětem, tedy většinou ve 4. pádě (mám ráda tiramisu, dáme si tiramisu, nabízíme tiramisu). Nesklonná podstatní jména jsou ale češtině cizí, proto se objevuje tendence slovo tiramisu skloňovat. Jediný z hlavních vzorů podstatných jmen, který má ve 4. pádě čísla jednotného koncovku -u, je vzor žena. Právě podle něj někteří lidé tiramisu skloňují a v 1. pádě používají tvar tiramisa. Zadejte si slovo tiramisa do vyhledávače a sami se podívejte, jak často se vyskytuje. Skloňovat slovo tiramisu je ale chyba.
Vraťme se ještě ke genitivu dělivému. Jeho používání mohlo upřesnit smysl věty. Pokud sedlák čeledínovi přidal pěněz, přidal mu nějaké krejcary k těm, které mu dal již dříve (přidal část k celku). Pokud ale čeledínovi přidal peníze, dal mu nejprve nějakou nepeněžní odměnu (např. husu) a k ní mu ještě přidal odměnu finanční.
Na závěr se podívejme na krásnou ukázku použití genitivu dělivého.
Lucie noci upije, a dne nepřidá.
Lidová pranostika
Genitiv dělivý nám napovídá, že pranostika odpovídá na otázku, zda nám sv. Lucie na svůj svátek 13. prosince přidá nebo nepřidá kousek dne (část celku). Kdyby byl den ve 4. pádě, měli bychom na mysli přidání jednoho celého dne.
Žádné komentáře:
Okomentovat