Abyste nebo aby jste? Kdybyste to věděli, nemuseli byste honit bycha. Nebo by jste? Přečtěte si, jak je to správně a proč, a co napsal Karel Poláček.
Chyby v těchto slovech jsou velmi časté. Tvar slovesa být v podmiňovacím způsobu dělá mnoha lidem problémy. Stačí se rozhlédnout kolem sebe. Chybné tvary vidíme v internetových diskusích, marketingových textech, v předvolebních kampaních. Možná si vzpomenete na volby do Evropského parlamentu v roce 2009, kdy jedna strana měla tyto chybu na svých plakátech. To už bylo opravu pozdě honit bycha.
Problém je v tom, že tvary slovesa být v tomto případě zdánlivě nemají logiku. Přitom se jedná o vzácný pozůstatek z dávných dob, tedy o jakousi jazykovou památku. Tyto tvary odpovídají zaniklému minulému času, který se nazývá aorist.
Aorist je minulý čas, který se běžně používal ve staročeštině. Jak víme z předchozího článku, staročeština byl jazyk, kterým se u nás mluvilo přibližně do konce 14. století. Aorist se dodnes používá např. v bulharštině.
Problém je v tom, že tvary slovesa být v tomto případě zdánlivě nemají logiku. Přitom se jedná o vzácný pozůstatek z dávných dob, tedy o jakousi jazykovou památku. Tyto tvary odpovídají zaniklému minulému času, který se nazývá aorist.
Aorist je minulý čas, který se běžně používal ve staročeštině. Jak víme z předchozího článku, staročeština byl jazyk, kterým se u nás mluvilo přibližně do konce 14. století. Aorist se dodnes používá např. v bulharštině.
Staročeské tvary aoristu slovesa být pro 1., 2. a 3. osobu jsou:
- v čísle jednotném: bych, by, by;
- v čísle dvojném: bychově, bysta, bysta;
- v čísle množném: bychom, byste, bychu.
Přítomný podmiňovací způsob se tvoří pomocí příčestí činného a tvarů aoristu pomocného slovesa být, které ale byly ve dvou případech změněny. Tvary slovesa být v podmiňovacím způsobu pro 1., 2. a 3. osobu jsou:
- v čísle jednotném: bych, bys, by;
- v čísle množném: bychom, byste, by.
Podobně se používají tvary abyste, kdybyste. U zvratných sloves použijeme ve 2. osobě čísla jednotného stažené sis, ses (kdyby ses nedíval, aby sis nečetl).
Dalším pozůstatkem aoristu je slovo vece. Vypadá jako sloveso v přítomném čase, ale je v čase minulém. Je to tvar 3. osoby jednotného čísla aoristu zaniklého slovesa veceti. Vece znamená řekl nebo pravil. Toto slovo s oblibou používal Karel Poláček v knize Bylo nás pět.
"Podívejte se, pane velkoobchodníku, jaké zahnojené uši má váš synátor, hanba, hanba." Tatínek na to vece: "To víte, pane Fajst, dětí se člověk neuhlídá."
Karel Poláček: Bylo nás pět.
Na závěr se můžeme podívat na další ukázku staročeštiny. Je z Dalimilovy kroniky a jsou v ní zvýrazněny tvary aoristu:
A kdyz mnohy minu rok,
vsta v zemi muz, jemuz diechu Krok.
...
Sta se, ze o mezi se dva svadista,
az sobe dobre pribista.
Dalimilova kronika, kapitola 3 - O Libusinu otci mudremu
Žádné komentáře:
Okomentovat